Na prahu roku 2020 je vhodné se ohlédnout za uplynulou sezonou a bilancovat nejdůležitější aktivity OPS Máchovo jezero v právě uplynulém roce.
Z hlediska sportovního rybolovu jsme zaznamenali loni největší zájem rybářů o lov na Máchově jezeře od doby jeho znovuobnovení v roce 2016. Celkem naši prodejci vydali v průběhu roku 906 povolenek v celkové finanční hodnotě 391 100 Kč. V porovnání s rokem 2018 se zvýšil prodej sezonních povolenek téměř o 1/5 a o 1/10 stouply i povolenky denní. Zájem rybářů se také více soustředil na sezonu dravců probíhající v podzimních měsících.
S ohledem na vyváženou rybí obsádku upřednostňujeme stále dosazování dravců. V uplynulém roce šlo zejména o štiku, candáta a menší množství sumce. Bolena jsme přestali do jezera dosazovat již před 3 roky, protože se sám v jezeře úspěšně a hojně vytírá. Kromě dravé ryby do jezera dosazujeme po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny jen malá množství kapra ve stádiu dospělá ryba.
Výlovek jednotlivých druhů ryb byl jak kusově, tak váhově velmi podobný roku 2018. Nedošlo k žádnému výraznějšímu výkyvu v počtu ulovených ryb. Dosazování a dorůstání jednotlivých druhů ryb je v současné době v pomyslné rovnováze s jejich odlovem.
V květnu 2019 proběhl IV. ročník rybářských závodů na Máchově jezeře. Počet účastníků narůstá každý rok, proto jsme opět museli již týden před vlastními závody přihlašování pozastavit a opozdilci čekali jako náhradníci až do samotné registrace probíhající před zahájením závodů, aby nahradili jednotlivce, kteří se nakonec nezúčastní.
Z dlouhodobého hlediska se příliš nedaří zlepšit kvalitu vody v Máchově jezeře. Kvalita koupacích vod se v posledních cca 8 letech stabilizovala na stupni 3 z pětistupňové řady.
Z větších akcí provedených na jezeře v posledních letech se od roku 2014 upustilo od polo intenzivního rybářského hospodaření, na jezeře není prováděno žádné přikrmování ryb ani hnojení, výlov rybníka byl naposledy proveden v roce 2014. Dnes zde probíhá pouze tzv. sportovně-rekreační rybolov. Od r. 2015 dochází k zásadní změně v dosazované rybí obsádky, do jezera je dosazována především dravá ryba. O rok později byla revitalizována Dokská zátoka včetně odtěžení velkého objemu bahna. Kvalita vody se však příliš nelepší…
Velký vliv na stávající situaci má výrazně zvýšená koncentrace fosforu v dolní části Robečského potoka. Negativně se projevují dopady silného zabahnění Poselského a Čepelského rybníka, jimiž zmíněný potok protéká. To situaci také neprospívá.
Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že tyto nádrže nejsou majetkem Města Doksy ani AOPK ČR či Rybářství Doksy, ale Státního pozemkového úřadu ČR, který se jako vzorný hospodář zrovna nechová.
Aktuální situaci neovlivňuje pouze vnos sedimentů s vysokým obsahem fosforu z rybníků nad jezerem. Dle průběžného monitoringu dochází k silnému nárůstu zejména fosforu rozpuštěného při průchodu Robečského potoka intravilánem města Doksy. To svědčí o kontaminaci komunálními odpadními vodami. Situace v této oblasti je komplikovaná, podílejí se na ní především přepady komunálních odpadních vod ze zásobních nádrží přečerpávacích stanic především při dlouhotrvajících či přívalových deštích.
K usazování sedimentu obohaceného živinami (zejména fosforu) přispívá v Máchově jezeře i celá řada dalších faktorů, které my nemůžeme příliš ovlivnit. Jde například o vypouštění rybníků umístěných v soustavě nad jezerem za účelem výlovu či prováděných revitalizačních prací v povodí. Jezero je také málo průtočné a doba zdržení přitékající vody v něm je značná. Sedimenty s živinami se pozvolna mohou ukládat na dně. Máchovo jezero je poměrně mělké, voda v něm se v létě rychle ohřeje, a tak se sinice využívající fosfor z uložených sedimentů ke svému růstu obratem aktivují.
Zlepšení kvality vody v Máchově jezeře není tedy úkol nijak snadný a není možné výrazného zlepšení dosáhnout v průběhu 1-3 let. Je to úkol dlouhodobí, vyžadující spolupráci všech zúčastněných subjektů (Pozemkový úřad ČR, Město Doksy, SČVK, Rybářství Doksy, AOPK ČR, Povodí Ohře a další…)
