V průběhu měsíce května jsme začali opět monitorovat kvalitu povrchových vod v Máchově jezeře. Sledujeme nejen jezero, ale i jeho přítoky a rybníky ležící nad ním. Pravidelný monitoring i rozbory koupacích vod jsou zatím bez větších problémů. Mírně zvýšený je pouze obsah chlorofylu a sinic.

Meteorologové nám sice v jarních a letních měsících v posledních letech často slibují dešťové přeháňky mnohdy spojené s bouřkovým charakterem počasí, ale skutečnost bývá většinou jiná. Sami ale přiznávají, že v období probíhajících klimatických změn je pro ně navzdory využívání moderních technologií přesná předpověď stále větším oříškem a mnohdy neodpovídá zcela skutečnosti. Srážky zůstávají hluboko pod dlouhodobým průměrem-a pokud prší, tak spíše ojediněle a srážky ve větší míře spadnou jen na vybraných místech republiky. Bohužel dokský region mezi ně většinou nepatří. Stále se proto prohlubuje srážkový deficit a pozvolná změna klimatu přináší dlouhá období sucha, která se střídají s krátkými přívalovými dešti.                                                                                                                                                                              Slunečné a často větrné počasí má na svědomí neustálé vysoušení krajiny či velké množství pylu v ovzduší, na cestách, střechách i samotné hladině Máchova jezera. Právě kvetoucí jehličnany, které jezero obklopují, jsou největším zdrojem pylového povlaku na jeho hladině v jarních měsících. Dlouho trvající sucha mají také vliv na množství vody přitékající do jezera. Oba hlavní přítoky (Robečský i Břehyňský potok) mají nízký průtok za normálního počasí, v období sucha pak minimální. Následkem teplého počasí se zvyšuje i odpar vody a klesá provozní hladina jezera, která se v tomto případě jen těžko reguluje. Voda se hůře prokysličuje a rychle ohřívá, protože jezero je poměrně mělké. Spolu s živinami, které se do něho dostávají, představuje teplota vody jeden z kritických bodů výrazně ovlivňujících růst sinic a řas.

Další problém z hlediska udržitelnosti kvality vody v rybníku otevírají přívalové deště. Při nich spadne za krátký čas obrovské množství vody. Liják bývá často doprovázen i vichřicí či krupobitím. Kanalizace nestíhá, splachují se do ní všechny nečistoty z povrchů. Vliv na znečištění mají i staré prosakující septiky či nepravidelně vyvážené odpadní jímky a netěsnosti kanalizačního potrubí či jeho případné ucpání. Vysoký objem nečistot se dostává v průběhu přívalového deště nejen do povrchových, ale i podzemních vod a zhoršuje následně jejich kvalitu.                                                           

Žijeme v turisticky atraktivní a hojně navštěvované oblasti. Řada místních obyvatel je na turismu více či méně závislá. To platí především pro majitele či provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení, která jsou v období prázdnin přetížena. Právě ti by měli věnovat v průběhu letní sezony zvýšenou pozornost hospodaření s vodou včetně splaškových vod. A všechny splašky by měly v případě vlastníků septiků či jímek končit vždy v čističce odpadních vod.

Kvalita vody v Máchově jezeře je ovlivňována mnoha faktory. Řadu z nich změnit nedokážeme vůbec, nebo jen velmi omezeně (klimatické změny, vlivy počasí,…). Co však je v silách každého jednotlivce i společnosti, je změna v přístupu k hospodaření s vodou.  Snažme se omezit spotřebu vody a znečištění způsobené vypouštěním splaškových vod do kanalizačního řadu. Mnohdy stačí skutečně málo. Respektujme platné zákony a vyhlášky při likvidaci splaškových vod z jímek a septiků. A uvědomme si, že i tím částečně přispějeme k udržení kvality vody v jezeře, které řadu z nás v dokské lokalitě „živí“.