Po vzájemné dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny  provedla OPS Máchovo jezero v říjnu sekání a úklid ekologické hrázky oddělující dokskou zátoku od jezera. Sekání zde může být prováděno pouze na místech, s kterými souhlasí AOPK ČR a v určeném ročním období. Hrázka představuje během roku útočiště pro řadu živočišných i rostlinných druhů  a podzim je tedy ideálním obdobím pro její částečnou rekultivaci. Počátkem listopadu proběhla obdobná úprava i ve Starých Splavech kolem výpusti jezera. Byly zde posekány či vytrhány plevele, nálety dřevin a proveden drobný úklid.

V roce 2015 bychom v případě souhlasu městského zastupitelstva rádi realizovali novou aktivitu na Máchově jezeře. Jedná se o sportovní rybolov. Určitě by zvýšil turistickou atraktivitu dokského regionu a přitáhl do Doks i Starých Splavů nové návštěvníky. Intenzivně nyní pracujeme na přípravách spojených se zahájením sportovního rybolovu na jezeře. Pokud se nevyskytnou žádné nepředvídatelné problémy, měli bychom rybářskou sezónu zahájit již v dubnu  2016. Specifikujeme místa, kde bude možné rybolov provozovat, připravujeme rybářský řád a povolenky-pověřenky ke sportovnímu rybolovu.

Dne 2.11.2015 proběhlo dosazení rybí obsádky, za asistence ředitele OPS Máchovo jezero p. Jiřího Holuba. Jde o sumce velkého (Silurus glanis).  Ten je poslední rybou, která byla nasazena v tomto roce.                          

Každý ekosystém by měl mít na vrcholku potravního řetězce dravce, který prakticky nemá přirozeného nepřítele. V řadě našich vod hraje tuto roli sumec velký. I když v mládí má určitě dost nepřátel, v dospělosti nakonec dosáhne takových rozměrů, že jediným jeho nepřítelem je člověk. Sumec je naším původním druhem a v minulosti obýval hlavně větší a hlubší  řeky s klidnějším tokem.S přibývajícím množstvím rybníků, pískoven a údolních nádrží se ukázalo, že mu svědčí i stojaté vody a často v nic dorůstá ještě větších rozměrů než na řekách. Je také velmi ceněnou rybou pro sportovní rybáře  pro jeho větší vzrůst a velkou bojovnost.

Počátkem října 2015 došlo k dalšímu rozšíření rybí obsádky na Máchově jezeře. Dle zarybňovacího plánu byl 5.10.2015 do jezera tentokrát vysazen bolen dravý ve stádiu rychleného plůdku. Ředitel OPS Máchovo jezero p. Jiří Holub upozorňuje, že bolen je jediná dravá kaprovitá ryba žijící v našich vodách. V mládí přijímá plankton jako ostatní kaprovité ryby, záhy však přechází na drobné rybky a v dospělosti se živí výhradně dravě. Ve třetím roce života má již kolem 40 cm délky a ve stádiu dospělosti dorůstá poměrně velkých rozměrů  80 až 90 cm . Je znám svým aktivním způsobem lovu v horní části vodního sloupce a tím vhodně doplňuje ostatní dravé ryby. Takto je pokryto celé spektrum plevelných ryb a nedochází k jejich přemnožování, což je naším cílem na Máchově jezeře.

Proces transportu a vysazení proběhl bez problémů. Obsádka  bolena  dravého pochází z rybochovného zařízení Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech.  Po štice a candátovi je bolen již třetí dravou rybou, která byla do jezera nasazena během letošního roku.

22. 5. 2015 byla ukončena a předána stavba nového výpustního zařízení na Máchově jezeře. Oprava započala v  říjnu loňského roku a byla spojena s vypuštěním Máchova jezera a následným divácky oblíbeným výlovem. Nyní čeká stavbu roční zkušební provoz, po kterém bude zkolaudována.

Po loňském výlovu Máchova jezera je zapotřebí doplnit složení zbylé rybí obsádky. Pro udržení kvality vody v jezeře je potřeba zvolit vhodné druhy ryb, proto jsme oslovili odborníky RNDr. Richarda Fainu a RNDr. Jindřicha Durase, Ph.D. Výsledkem spolupráce je návrh nové rybí obsádky ve složení: bolen dravý, štika obecná, candát obecný a sumec.

Ve čtvrtek 7. května 2015 byla vysazena štika obecná – rychlená. 6 500 ks štičky bylo vysazeno u břehů podél celého Máchova jezera. „Pro lidi věci neznalé bych teď mohl vysvětlit, co přesně pojem „rychlená štička“ znamená“, uvádí ředitel Obecně prospěšné společnosti Máchovo jezero Jiří Holub a vysvětluje: „Při umělém výtěru se pracuje s poměrně velkými počty jiker a je pak otázkou, co s vylíhlými rybkami. Čerstvě vylíhlá štičí embrya se po spotřebování žloutkového váčku rozplavou a začnou lovit plankton. V té chvíli je třeba něco s nimi udělat. První možnost je vysazení rovnou do revíru, ale v tomto věku by nebyla úspěšnost vysázení příliš vysoká. Nabízí se proto druhá možnost. Vysadit štíčata do menší nádrže s bohatým výskytem planktonu, a nechat je vyrůst v relativním blahobytu do velikosti kolem 3 cm. O moc déle to nejde, protože plankton rychle dochází a přestává malým zubaticím stačit, takže mezi nimi začne silně bujet kanibalismus. Štičky je proto třeba slovit a vysadit do revírů. Se svými rozměry jsou už na tom podstatně lépe a vysazování takto odkrmených násad je tedy účinnější. A protože štičky v prostředí bohatém potravou rostou rychleji než v přírodních podmínkách, označuje se takto odchovaná násada jako „rychlená“ štika“.

V červnu 2015 přijde na řadu nasazení bolena a candáta. S nasazením sumce, kvůli jeho potřebné kusové váze 2 – 3 kg, budeme muset počkat do podzimu.

Lenka Proboštová, DiS., koordinátorka Obecně prospěšné společnosti Máchovo jezero